V rámci praxe mám nově možnost přispívat do mého velmi oblíbeného časopisu Moje Psychologie, ve kterém mi minulou středu vyšel i článek. Téma časopisu zní porozumění duši a tělu, tak mě hned napadlo téma ohledně odpuštění. Odpuštění je celkově jeden z nejtěžších procesů nejenom v partnerských vztazích. Článek jsem pojala obecně o odpuštění mezi partnery - nesmyslné hádky o maličkosti, zloby... To, že vám tady ty rady vysypu z rukávu, neznamená, že já jsem úplně v pohodě a umím odpouštět - sama se na všem učím a spíše jsem to brala i takový proces a sebevzdělání...
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proč bychom měli odpouštět těm, které nás ranili? Ne proto, že je to “správné”, ale proto, aby nám samotným bylo lépe. Jinak se nezastavitelný kolotoč negativních emocí podepíše nejenom na naší mysli, ale i tělu.
Přijměte
fakta
,,Chtít,
aby s námi
zůstal
nesprávný
partner,
je jako přesvědčovat
kostičku
puzzle, že
opravdu patří
na
místo,
které
jsme
si umanutě
usmysleli.
I kdybychom za použitím
násilí
ten
dílek
vtlačili
tam, kam nepatří,
dokonalý
obraz
prostě
nevytvoříme,
protože
ona kostička
bude chybět
jinde,“
říká
Petr Casanova, autor knih na téma
osobního
rozvoje. Akceptovat, že
ten druhý
vidí
budoucnost
našeho
vztahu jinak než
my
sami, je první
krok
k odpuštění
i
k tomu, jak se cítit
lépe.
Uvolněte své vnitřní já
„Proč
já?
Proč
mám
odpustit?" Děláme
to přeci
kvůli
sobě.
Pokud je člověku
ublíženo,
cítí
silný
nápor
emocí
– zášti,
nespravedlnosti, nenávisti
i touhy se mstít.
Ta by vás
ale dřív
nebo později
ještě
víc
srazila ke dnu. Nenechte v takových
chvílích
rozhodovat své
ego.
Jedině odpuštění
nás
dokáže přivést
k vnitřnímu
klidu. Zkrátka, děkujme
za každou zkušenost,
která nám
v životě nevyšla.
Odpusťme si, že
neshody v mezilidských vztazích
až moc prožíváme
a spíše mějme
na paměti, že
jsme nic neztratili. Spíše naopak
- získali jsme zkušenost
a poukázání,
že tudy cesta nadále
už nepovede.
Dopřejte si čas
Nic
nezmizí
pomocí
mávnutím
kouzelného
proutku. Každá
bolest,
utrpení
či
zrada má
svůj čas,
každé
odpuštění
má
svůj
proces. Hojení
ran
vyžaduje
hlavně
čas.
,,Dlouhodobá
zloba
způsobuje
různé
zdravotní
problémy,
zkrátka
si škodíme.
Odpustit nejde hned, je to práce.
Při
pocitu zloby musíme
vědět,
že
tím
neubližujeme
ostatním,
nýbrž
sobě.
Nejlepší
cestou
je všechno
probrat, neutíkat
od problémů
a
říct
si to samozřejmě
hezky.
Komunikace je základ,“
řekla
duchovní
psychoterapeutka
Eva Maratová.
Pečujte o své tělo
Dlouhodobé
a
opakované
negativní
emoce
nejenom poškozují
mentální
zdraví,
ale i to fyzické.
Pokud dlouhodobě
zažíváme
vztek a agresi vůči
někomu,
tělo
nám
může
za pár
let nehezky poděkovat.
Tyto emoce jsou spouštěčem
různých
závažných
nemocí,
jako jsou srdečně-cévní
onemocnění
či
mozkové
příhody.
Součástí
procesu
odpuštění
by
tak mělo
být
i to, že
k sobě
a
ke svému
tělu
budete laskavější:
dopřejete
mu dostatek spánku,
tekutin (nemyslíme
tím
zrovna láhev
slivovice) a pohybu, ideálně
v
přírodě,
kterou budete vnímat
všemi
smysly.
Nádherně napsané, tleskám.
Děkuju! :)
presne tento typ článku si nájde stále publikum...vždy je tu minimálne jeden čo sklam e a jeden čo ostane sklamaný....veľmi trefne si to spísala, človek odpustí až časom. Keď sa natoľko vyčerpá hnevom a pocitmi krivdy, že to postupne vzdá a odpúta sa. A s tým prichádza emočná sloboda :-)
Přesně tak... Moc děkuji :)
Okomentovat