Jak mu (nebo jí) odpustit [Moje Psychologie] červen 2018

V rámci praxe mám nově možnost přispívat do mého velmi oblíbeného časopisu Moje Psychologie, ve kterém mi minulou středu vyšel i článek. Téma časopisu zní porozumění duši a tělu, tak mě hned napadlo téma ohledně odpuštění. Odpuštění je celkově jeden z nejtěžších procesů nejenom v partnerských vztazích. Článek jsem pojala obecně o odpuštění mezi partnery - nesmyslné hádky o maličkosti, zloby... To, že vám tady ty rady vysypu z rukávu, neznamená, že já jsem úplně v pohodě a umím odpouštět - sama se na všem učím a spíše jsem to brala i takový proces a sebevzdělání...

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Proč bychom měli odpouštět těm, které nás ranili? Ne proto, že je to “správné”, ale proto, aby nám samotným bylo lépe. Jinak se nezastavitelný kolotoč negativních emocí podepíše nejenom na naší mysli, ale i tělu.

Přijměte fakta

,,Chtít, aby s námi zůstal nesprávný partner, je jako přesvědčovat kostičku puzzle, že opravdu patří na místo, které jsme si umanutě usmysleli. I kdybychom za použitím násilí ten dílek vtlačili tam, kam nepatří, dokonalý obraz prostě nevytvoříme, protože ona kostička bude chybět jinde,“ říká Petr Casanova, autor knih na téma osobního rozvoje. Akceptovat, že ten druhý vidí budoucnost našeho vztahu jinak než my sami, je první krok k odpuštění i k tomu, jak se cítit lépe.

Uvolněte své vnitřní já

„Proč já? Proč mám odpustit?" Děláme to přeci kvůli sobě. Pokud je člověku ublíženo, cítí silný nápor emocí – zášti, nespravedlnosti, nenávisti i touhy se mstít. Ta by vás ale dřív nebo později ještě víc srazila ke dnu. Nenechte v takových chvílích rozhodovat své ego. Jedině odpuštění nás dokáže přivést k vnitřnímu klidu. Zkrátka, děkujme za každou zkušenost, která nám v životě nevyšla. Odpusťme si, že neshody v mezilidských vztazích až moc prožíváme a spíše mějme na paměti, že jsme nic neztratili. Spíše naopak - získali jsme zkušenost a poukázání, že tudy cesta nadále už nepovede.

Dopřejte si čas

Nic nezmizí pomocí mávnutím kouzelného proutku. Každá bolest, utrpení či zrada má svůj čas, každé odpuštění má svůj proces. Hojení ran vyžaduje hlavně čas. ,,Dlouhodobá zloba způsobuje různé zdravotní problémy, zkrátka si škodíme. Odpustit nejde hned, je to práce. Při pocitu zloby musíme vědět, že tím neubližujeme ostatním, nýbrž sobě. Nejlepší cestou je všechno probrat, neutíkat od problémů a říct si to samozřejmě hezky. Komunikace je základ,“ řekla duchovní psychoterapeutka Eva Maratová.

Pečujte o své tělo

Dlouhodobé a opakované negativní emoce nejenom poškozují mentální zdraví, ale i to fyzické. Pokud dlouhodobě zažíváme vztek a agresi vůči někomu, tělo nám může za pár let nehezky poděkovat. Tyto emoce jsou spouštěčem různých závažných nemocí, jako jsou srdečně-cévní onemocnění či mozkové příhody. Součástí procesu odpuštění by tak mělo být i to, že k sobě a ke svému tělu budete laskavější: dopřejete mu dostatek spánku, tekutin (nemyslíme tím zrovna láhev slivovice) a pohybu, ideálně v přírodě, kterou budete vnímat všemi smysly.